zpět na HP - aktuality
Od školy jsme se vydali zámeckým parkem pod vrch Mravenčák. Vzhledem k poměrně chladnému počasí jsme zvolili svižné tempo, při stoupání do kopce došlo i na odkládání bund. Marvenčák jsme obešli a po červené turistické značce jsme se mírně blátivou cestou dostali až na zříceninu hradu Egerberk. Zříceninu hradu jsme důkladně prozkoumali, opékání buřtů jsme vynechali - zapomněli jsme i na sirky.
Po červené značce jsme sešli do vesnice Lestkov a pokračovali dál do Rašovic. U mapy, která v Rašovicích jako jedna z mála ještě zůstala, jsme zjistili, že jsme omylem sešli z plánované trasy, tím pádem jsme minuli Rašovické skály i přírodní rezervaci Nedíl. Vzhledem k poměrně chladnému počasí jsme se už nevraceli, přešli jsme po lávce přes řeku Ohři a pokračovali podél řeky zpátky do Klášterce. Na zpáteční cestě jsme marně hledali jakoukoli otevřenou restauraci, kam bychom mohli zajít na horký čaj nebo polévku. Jediné otevřené občerstvovací zařízení - cukrárnu - jsme objevili až na kláštereckém zámku, kde nakonec všichni dali přednost zmrzlině před horkým čajem. Výlet jsme zakončili neplánovanou prohlídkou X. výstavy minerálů a hornické historie s názvem „Zkamenělý svět“ ve velkém renesančním sále zámku, kdy jsme se při hledání našich kořenů ocitli až v prostředí třetihorního hnědouhelného močálu .
Ing. Soňa Kolaříková, Ing. Šárka Foltýnová
KVĚTEN 2004 - AKCE TURISTICKÉHO KROUŽKU
22. 5. 2004
VÝLET NA LESTKOV
V sobotu 22. května 2004 se v rámci projektu SOCRATES-ROOTS uskutečnila další akce turistického kroužku. Tentokrát jsme se vydali na zříceninu hradu Egerberk.
Protože vedoucí turistického kroužku a hlavní organizátorku akcí Janu Balejovou přemohla po náročném týdnu u maturit viróza, vypravili jsme se na Egerberg bez ní. Svačinu a pláštěnky měli všichni, zapomněli jsme však mapu i popis cesty, který pro nás Jana připravila.
Od školy jsme se vydali zámeckým parkem pod vrch Mravenčák. Vzhledem k poměrně chladnému počasí jsme zvolili svižné tempo, při stoupání do kopce došlo i na odkládání bund. Marvenčák jsme obešli a po červené turistické značce jsme se mírně blátivou cestou dostali až na zříceninu hradu Egerberk. Zříceninu hradu jsme důkladně prozkoumali, opékání buřtů jsme vynechali - zapomněli jsme i na sirky.
Po červené značce jsme sešli do vesnice Lestkov a pokračovali dál do Rašovic. U mapy, která v Rašovicích jako jedna z mála ještě zůstala, jsme zjistili, že jsme omylem sešli z plánované trasy, tím pádem jsme minuli Rašovické skály i přírodní rezervaci Nedíl. Vzhledem k poměrně chladnému počasí jsme se už nevraceli, přešli jsme po lávce přes řeku Ohři a pokračovali podél řeky zpátky do Klášterce. Na zpáteční cestě jsme marně hledali jakoukoli otevřenou restauraci, kam bychom mohli zajít na horký čaj nebo polévku. Jediné otevřené občerstvovací zařízení - cukrárnu - jsme objevili až na kláštereckém zámku, kde nakonec všichni dali přednost zmrzlině před horkým čajem. Výlet jsme zakončili neplánovanou prohlídkou X. výstavy minerálů a hornické historie s názvem „Zkamenělý svět“ ve velkém renesančním sále zámku, kdy jsme se při hledání našich kořenů ocitli až v prostředí třetihorního hnědouhelného močálu .
Ing. Soňa Kolaříková, Ing. Šárka Foltýnová
Historie hradu Egerberg
Šlechtický hrad na výrazném kopci nedaleko Klášterce nad Ohří vznikl již počátkem 14. století. Z tohoto původního hradu se však dochovalo velmi málo. Dnešní rozsah a řešení Egerbergu je výsledkem rozsáhlé přestavby, rovnající se téměř znovu postavení, provedené v osmdesátých letech 14. století Jindřichem Škopkem z Dubé. Jádro hradu při ní získalo pravidelnou bezvěžovou dvoupalácovou podobu. Zadní palác s polookrouhlým čelem využil starších zdí, úplnou novostavbou se stal plochostropý vstupní palác s drobnou arkýřovou kaplí v druhém patře. Nároží této stavby zpevňují bosované kvádry typické pro činnost dvorké huti krále Václava IV. Před vstupním palácem jádra leží předhradí s příčnou podsklepenou budovou. Značná pozornost byla věnována opevnění s věžovitou, dovnitř otevřenou vstupní branou. Egerberg je nesporně jedním z nejzajímavějších šlechtických hradů z konce 14. století. Dvoupalácový typ, který zde byl použit, však vznikl již v prvé polovině 14. století. Po polovině 16. století si Bohuslav Šťastný z Lobkovic a Hasištejna založil pod hradem na pravém břehu Ohře zámek Felixburk a sešlý hrad byl postupně ponechán svému osudu.
Jana Balejová DiS
