Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách – 1989: Chceme dýchat

Letošní téma je inspirováno zcela novým filmem s názvem 1989: Chceme dýchat, který se zaměřuje na tzv. závadovou mládež. Ta chce žít svobodně, v souladu se svými ideály. Do jejího života však soustavně zasahuje represivní komunistický režim.

Studenti 3. a 4. ročníků zhlédli snímek Karla Strachoty 1989: Chceme dýchat. Ten zobrazuje Teplice v období takzvané normalizace. Kdysi krásné lázeňské město, jemuž se přezdívalo Malá Paříž, je zdevastované, stejně jako celé severozápadní průmyslové pohraničí. Často je zahaluje hustý smog, v němž není vidět ani na dva metry. Jsou také baštou specifického punku a městem výjimečné alternativní kultury. Převážně v Teplicích se odehrává příběh Pavla a Renaty. Chtějí žít svobodně, v souladu se svými ideály. Do jejich životů však soustavně zasahuje represivní komunistický režim, pro který představují „závadovou mládež“. Nový snímek Karla Strachoty je založený na archivních záběrech a dobových materiálech dokumentujících tehdejší každodennost. Je mozaikou autentických situací a událostí, hlavní protagonisté mají reálné předobrazy. Film vrcholí demonstracemi, které v Teplicích kvůli katastrofálnímu znečištění životního prostředí začaly týden před 17. listopadem 1989 a které se následně proměnily v politické protesty. Listopadová revoluce začala na severu: lidé chtěli dýchat.

V rámci doprovodných aktivit se žáci zamýšleli nad tím, jakými způsoby komunismus měnil lidské charaktery, uvědomovali si význam protirežimních občanských aktivit mladých lidí, seznámili se s nezávislou kulturou v období komunistického Československa a dozvěděli se o devastaci životního prostředí v severních Čechách na sklonku normalizace.