|
|
V dřívějších dobách se lidé báli všeho nadpřirozeného a hlavně toho, co se nedalo logicky vysvětlit. Každý kdo byl jen obviněn sousedem, mohl být upálen. Víly byli většinou dobré a spíše pomáhaly než škodily.
Nikdy nebylo dokázáno, že víly jsou opravdu mezi námi. Někdo věří a někdo se jen směje s představou že je to pouhý výplod fantazie. Lidé občas tvrdili že se s takovou vílou setkali. Stále však nikdo neví co je pravda a co pověst.
Horské víly jsou velmi krásné. Oblékají se do jinovatky a modrých a růžových stínů. Bydlí vysoko v horách, kam se nikdo nedostane. Horské víly osévají horská úbočí květinami, hrají si s kamzíky, zastavují laviny a dohlížejí na pastýře a jejich stáda.
Každá rostlina má svou vílu, která ji chrání. Když rostlinka onemocní, víla jí dodává sílu k uzdravení. Pokud květinu někdo utrhne, víla zůstane u ní, dokud nezvadne. Víly milují přírodu a chrání její čistotu a krásu. Zjevují se jen lidem s čistým srdcem.
Mnoho pověstí vypráví o tom, že život lidí je v rukou tří víl, které rozhodují o jejich zrození, životě i smrti. Takovým říkáme sudičky. První sudička je velmi krásná. Pomáhá nám narodit se. Druhá spořádá na nebi nit našeho života. Na jejím konci svítí hvězda. Třetí sudička rozhoduje o smrti - jednoho dne přistřihne nit života a něčí hvězda spadne a zhasne.
Víly hrají důležitou roli v pohádkách a v mnoha vyprávěních pro děti. Pohádky se pro děti staly nepostradatelné a většina víl v nich hrála dobrou roli.
Popelka je jednou z pohádek kde víla pomůže, aby se chudá dívka dostala dál než jenom k posluhování svým nevlastním sestrám a jejich matce. Stane se z ní manželka prince a, jak to v pohádkách bývá, žijí spolu šťastně a spokojeně.
Martina Podběhlá, kvarta