|
|
Bývá velmi bázlivá a při sebemenším nebezpečí se mění ve ztrouchnivělý pařez. V obou podobách ve tmě světélkuje, částečně vlastním přičiněním a částečně díky drobným mikroskopickým houbám. Přestože je velmi plachá, často neodolá a baví se zaváděním náhodných chodců mimo značené stezky. Ve dne se ozývá tichým šelestěním a šepotem, ale okamžitě zmlkne, jakmile se někdo přiblíží. Barvy je šedomodré nebo šedozelené, místy je porostlá mechem nebo drobnými houbami, podobnými plísni. Velikost je proměnlivá, podle toho, v jaké se zrovna nachází podobě. Coby pařez přijímá živiny kořeny, v bludiččí podobě nepřijímá potravu vůbec. V zásadě není nebezpečná, protože nesvětélkuje na bažinách a nikdo se tudíž její zásluhou neutopí. Žije v tmavých lesích ve vlhké půdě, nemá ráda teplo a světlo. Na dotek studí. Žije hlavně v severní části Čech.
Dle pověstí byly spatřeny na lukách u Hošnic v blízkosti Malého března, v okolí Spořic a Černovic.
Bludný kořen se vyskytuje nejčastěji na křižovatkách lesních cest a pěšin, často i turisticky značených, nebo na pokraji rašelinišť. Je to vtipálek, který má nejvíce spadeno na hlučnější návštěvníky lesa. Je velmi společenský a má rád hudbu. Slyšíte-li vzdálené prozpěvování a zamíříte tím směrem, dostanete se pravděpodobně do působnosti Bludného kořene. Ten často nechá svou oběť bloudit tak dlouho, dokud se nenaučí její písničku, kterou ještě nezná. Bludný kořen vzniká ze ztrouchnivělého dubu poraženého bleskem. Nejčastěji ho lze oběvit v podhorských a horských lokalitách. Je velmi dlouhověký. Živiny čerpá ze země. V okruhu jeho moci prospívá vzácná květena a zpěvní ptáci. Těžko snáší lesní mechanizaci, tou bývá často poškozován.
Martina Vondrová, III. G