|
|
V Krušných horách a jistě i jinde si lidé představovaly čarodějnice jako zlomyslné staré ženy, které se spojovaly s čertem, očarovávaly krávy a vkládaly do kolébek podvržené děti. V dřívějších dobách se čarodějnice hodně upalovali protože se lidé báli kouzel a čar, které údajně čarodějnice používali proti nim.
Všechny čarodějnice nejsou stejné. Jsou čarodějnice zlé i dobré; čarodějnice zabývající se svými lektvary; čarodějnice starající se jen o své květiny a také čarodějnice, které nejradši kouzlí.
Žádná čarodějnice nežije sama. Stará se o nejrůznější zvířata, a to znamená, že musí ve svém příbytku udělat určité změny, protože přece jen zaberou dost místa. Pečuje o ně s láskou, protože jsou pro její práci rozhodně nepostradatelná. Čarodějnice mají většinou za zvířata kočky, sovy, netopýry.
Podle pověstí byly nejznámější čarodějnice, které zaklínaly krávy. Tak kdysi viděla selka v Droužkovicích, že její kráva dojí červené mléko. Náhodou u toho byla cikánka a ta jí slíbila, že jí pomůže. Namočila v mléce plátno a dlouho jím švihala. Druhý den se u příbytku objevila stařena, celá sešvihaná a prosila o vodu. Žena jí nic nedala a po čase se dozvěděla, že zemřela. Kráva byla od té doby zdravá. Sešvihaná žena byla totiž čarodějnice, která krávu zaklela.
Ve Sněhurce je čarodějnice zlou královnou, která chtěla být nejkrásnější v zemi. Jednoho dne, když se vyptávala zrcadla, dozvěděla se od něj, že Sněhurka je stokrát krásnější. A tak se rozhodla ji zahubit. Podařilo se jí sice Sněhurku otrávit, ale hodní trpaslíci se o dívku starali, dokud si pro ni nepřijel krásný princ, který ji zlého kouzla zbavil.
V Perníkové chaloupce má zase čarodějnice jinou slabost. Chutnají jí totiž pěkně kulaťoučké děti. Když Jeníček a Mařenka zaklepali na dveře perníkové chaloupky, čarodějnice byla nadšená. Zavřela Jeníčka do chlíva, aby ho trochu vykrmila. Ale díky chytré Mařence skončila zlá čarodějnice v plamenech své pece a děti našly v chaloupce pohádkový poklad.
Martina Podběhlá, kvarta