9. ročník projektu Podporujeme talenty školy

Ve dnech 30. září až 2. října 2020 se v rámci projektu Podporujeme talenty školy konal již 9. poznávací zájezd pro úspěšné studenty. Vzhledem k aktuální situaci se letošní výlet uskutečnil v rámci České republiky. Účastnící tentokrát vyrazili prozkoumat okolí Orlické přehrady a města Příbram.

Posledních pár dní školy jsem se původně chtěla pilně účastnit vyučovacích hodin, což nakonec moc nedopadlo a neodolala jsem lákavému školnímu výletu. Začalo se dendrologickou zahradou, což byla z mého pohledu nejlepší část výletu. Druhý den jsme navštívili Památník Vojna Lešetice, Hornické muzeum v Příbrami a Svatou horu. Velmi zajímavý zážitek. Poslední den jsme se byli podívat na Zvíkově, kde jsme dostali moc milou a neexistující paní průvodkyni a dále v muzeu Karla Čapka, kde jsme šli také jeho naučnou stezku. Tato část se mi velmi líbila, protože jsme se konečně pořádně prošli. Ubytování bylo jednoduché, ale dle mého názoru moc hezké. Díky suprové náladě, za níž bych chtěla poděkovat paním učitelkám (a panu řidiči!) jsem opravdu ráda, že jsem poslední dny školy před „korona prázdninami“ strávila tímto výletem. (Kamila Janáčková)

Dne 30. září začal výlet pod programem Talenti školy a končil 2. října. Navštívili jsme různá místa a památky. Musím se přiznat, že jsem ze začátku byla skeptická a vůbec se mi nechtělo se zúčastnit. Litovala bych, kdybych tak učinila. Ubytování, spolubydlící i učitelský dozor. Nic z jmenovaného bych měnit nechtěla. Jediné, co mě trochu mrzelo, byly služby na hradě Zvíkov. To ale nemění celkový dojem z výletu, skvělé zážitky, hezké chvilky nebo rozmanitá místa, která jsme navštívili. Chtěla bych proto poděkovat učitelkám za jejich snahu, protože nemohlo být lehké zařídit tento výlet v době, kterou prožíváme a muselo dát hodně práce, abychom se potkali s tak málo lidmi. (Lucie Mänzelová)

Výlet byl zajímavý, dal mi nové zkušenosti a informace. Poznal jsem nové a skvělé kamarády. V bažině jsem viděl zvláštní malé živočichy. V lágru jsem měl zvláštní pocit a cítil jsem soucit s vězni. Cesta vláčkem v dole byla hezká, ale krátká. Na Svaté hoře byl výborný oběd. V klášteře jsem byl ohromen freskami na stropech. Památník Karla Čapka byl velmi inspirativní, dodal mi nové obzory do života. Určitě si od Karla Čapka přečtu nějakou knihu. Celkově se výlet velmi povedl, až na to, že jsme nebyli v mekáči. (Pavel Vávra)

Mně se tyhle výlety líbí, protože motivují studenty k dalšímu učení a zlepšování se. Letos se mi výlet líbil asi nejvíce ze všech, jednak, protože jsme tam byli tři dny a mohli jsme toho víc vidět i zažít, a také jsem se všude domluvila.

První den jsme byli v dendrologické zahradě, kde jsme lovili drobné živočichy z mokřadu a rybníka. Naší skupince se podařilo ulovit několik šneků a vodoucha stříbřitého, který nám bohužel utekl. V rybníku sice moc živočichů nebylo, ale i tak se někomu povedlo ulovit malou rybku. Odpoledne jsme přijeli na ubytování, kde jsme si rozdělili pokoje. Na pokojích byly palandy, které ale neměly schůdky, takže jsme nahoru lezli přes noční stolek a parapet. Večer jsme mohli hrát fotbal, nohejbal, nebo se jít projít na pláž.

Druhý den jsme se jeli podívat na Památník Vojna Lešetice, což byl takový tábor nucených prací, ve kterém se dřív těžila uranová ruda, která tam byla vystavena. Také jsme viděli, jak vypadaly pokoje, kulturní dům, nebo nemocnice tamějších vězňů. Dále jsme se byli podívat do hornického muzea, ve kterém jsme se projeli důlním vláčkem, který se hodně nakláněl ze strany na stranu a také byl velmi hlučný, některým z nás ta jízda připadala děsivá. Poté jsme jeli na oběd do poutního areálu Svatá hora, po kterém nás následně provedli.

Třetí den jsme viděli hrad Zvíkov, který byl sice pěkný, ale moc k vidění tam toho nebylo a paní kastelánka také nebyla moc příjemná. Poté jsme se přemístili do Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše, kde jsme mohli vidět dochovanou pracovnu Karla Čapka a zblízka si prohlédnout pero, kterým psal. Také jsme si prohlédli jeho zahradu a auto, kterým jezdil.

Mně se nejvíc líbilo v dendrologické zahradě a památníku Karla Čapka. Ale ty nejlepší zážitky vznikly díky spolužákům, kteří tam jeli.

(Tereza Prášilová)